Úvodní strana

Turistické informace
   Otevírací doba
   Ceník vstupného
   Prohlídka a expozice
   Dostupnost
   Pověsti

Fotogalerie
   Současné
   Historické
   Akce

Kulturní akce
    Sezóna 2009
   Sezóna 2008
   Akce na hradě

Historie
   Historický vývoj
   Stavební vývoj
   Přehled majitelů

Nabízené služby
   Pronájmy
   Svatby

 

Historický vývoj

     Kunětická hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí vzniklou třetihorní činností země. Díky své siluetě a monumentálnímu postavení v krajině byla osídlena již v období pravěku. Doloženo je osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné. Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného hradu.
     Na základě archeologických výzkumů lze říci, že rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé polovině 14. století. Šlo o hrad s palácem a hranolovou, původně obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží v západní části areálu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani skutečnost, že hrad byl královým majetkem.
     Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek. Od roku 1421 patřila Kunětická hora k důležitým strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. Byla obsazena husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka, který do roku 1423 uskutečnil přestavbu dávající Kunětické hoře podobu typického husitského hradu. Ten se vyznačoval rozsáhlým a dobře opevněným předhradím sloužícím k zimování polních vojsk. Po smrti Diviše Bořka roku 1437 se obrovské panství postupně rozpadlo. Kunětickou horu zdědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka, věrný straník krále Jiřího z Poděbrad, jemuž hrad nakonec po roce 1464 postoupil. Ze tří synů českého husitského krále, připadla po roce 1471 Kunětická hora Jindřichu staršímu z Minsternberka. Dvacetileté hospodaření se nevyznačovalo velkými finančními úspěchy a postupný rozprodej vesnic na pardubickém a kunětickohorském panství ukončil Jindřich roku 1491 převodem Kunětické hory, Pardubic a přilehlých statků na Viléma z Pernštejna.
     Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491 až 1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří hradního jádra, do jehož organismu se zapojila válcová věž, se otevíralo portálem datovaným rokem 1509, který je důležitým dokladem rané pernštejnské renesance. Pro dobu Viléma z Pernštejna je spíše charakteristický pozdně gotický sloh. Projevil se ve sklípkových klenbách rytířského sálu v přízemí, v nově zřízené kapli svaté Kateřiny a v prostorách jižního křídla a věže. Za Viléma a jeho synů vznikly hlavní společenské sály v prvém a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti severního křídla, prosvětlené velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře roku 1497. Palác odděloval od dalšího nádvoří hluboký příkop s padacím mostem.
     Kunětická Hora zaujímá výjimečné místo v dějinách hradní architektury výstavbou opevnění, které využívalo mohutných zemních valů a kruhových rondelů. Z rondelů se zachovaly pouze dva, jihozápadní padl za oběť těžbě kamene v minulých stoletích. Celý systém obrany zajišťovaly dále jednotlivé hradební okruhy s příkopy, na severní přístupové komunikaci navázané na šestici bran.
     Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Strategickou úlohu měla Kunětická hora za třicetileté války. Roku 1645 dobylo hrad švédské vojsko. Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze. Urychlila ji dlouhodobá těžba kamene trvající až do počátku 20. století. Znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu, která se zřítila do lomu.
     Přes různé snahy se v průběhu 19. století nepodařilo zajistit záchranu velkolepých zřícenin. Roku 1917 si Kunětickou Horu pronajal a roku 1919 zakoupil pardubický muzejní spolek. Roku 1920 se ustavilo Kunětické družstvo, které zahájilo další zabezpečovací práce. Roku 1923 zahájilo obnovu hradu podle projektu Dušana Jurkoviče a architekta Pacla. Na základě této architektonické koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s hodnotnými interiéry v západním traktu, která je v tomto období předmětem oprav. Kunětické družstvo obnovilo některé prostory v paláci v prvém a druhém patře a umístilo v nich expozici.
     V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Pro neúdržbu a následný špatný stav byl v 70. letech uzavřen.
     Po provedení oprav paláce byl znovu zpřístupněn v roce 1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně až do dnešních dnů. Hrad je významným turistickým cílem regionu. V opravených interiérech jsou různé expozice a výstavy. Koná se zde celá řada divadelních, hudebních a historických akcí.

 


AKTUÁLNĚ

Na novou sezónu pro vás připravujeme rozšíření expozic a řadu tradičních i nových kulturních akcí.

Podařilo se nám pro Vás vyfotit draka vracejícího se do svého obydlí na Kunětické hoře. Je velmi pravděpodobné, že jej letos na hradě také sami zahlédnete.

 

     
 


adresa: SH Kunětická Hora, 533 52 Staré Hradiště
tel.: 466 415 428       e-mail: kunetickahora@pardubice.npu.cz